Detailní informace k programu a památkám

 

Den 1

Kostel Proměnění Páně v Pacelicích u Blatné

Poutní kostel Proměnění Páně z let 1763–1765 na vrchu Křesovec postavený (snad) podle plánů K. I. Dientzenhofera. Vybavení bylo v minulosti rozkradeno, vchody zazděny.

Kostel sv. Jana Křtitele ve Vřeskovicích u Švihova

Kostel sv. Jana Křtitele ve Vřeskovicích. Kostel, který je výraznou dominantou okolí, byl postaven v roce 1235 ve starém gotickém slohu. Nynější podoba je z roku 1870.

Kostel sv. Martina na Hůrce u Klatov

Kostel byl postaven na počátku 13. století na západním svahu kopce Hůrka jako farní kostel obce Beňovy. Obec Beňovy je jednou z nejstarších obcí na Klatovsku a byla založena dříve než Klatovy. Tehdy byl gotický a hrazený (zbytky hrazení a příkopu jsou na západní a severní straně). V letech 1735 - 1748 byl přestavěn v jednoduchém barokním slohu.

Kostel sv. Jana Křtitele v Srbech u Horšovského Týna

Barokní kostel sv. Jana Křtitele v Srbech byl údajně postaven na roštu z dubových trámů (nepotvrzeno) mezi léty 1743 - 1744 místním mlynářem Janem Schirnerem. Do dnešní podoby byl rozšířen v roce 1766. Interiéry jsou náročněji prostorově řešené a převážně klenuté.

Kostel sv. Jiljí v Mělnici u Hostouně

Vrcholně gotický kostel je stavba z 1. poloviny 14. století, byl přestavěn ve 2. polovině 16. století, po požáru upraven v roce 1702 a koncem 19. století. Výmalba interiérů pochází asi z 1. pol. 20. století. 

Kostel sv. Bartoloměje v Mutěníně u Hostouně

Jedná se o původní jednolodní gotický kostel ze 14. století s kostelní věží z roku 1687. Barokní loď vznikla v letech 1707– 1712. Ve starším presbytáři se dochovala křížová žebrová klenba. Na stěnách byly v 70. letech 20. století znovu odkryty goticko-renesanční malby z 16. století. Na jižní straně presbyteria Navštívení P. Marie, Zvěstování P. Marie, Ukřižování a fragment světce a světice. Na severní straně byl zobrazen sv. Václav. Na klenbě můžeme najít symboly evangelistů a postavy církevních otců. V kostele, naposledy upravovaném v 19. století, je také hrobka Vidršpergárů.  

 

Den 2

Kostel Navštívení Panny Marie v Nových Domcích u Rozvadova

Kostel v Nových Domcích je empírovou stavbou ze 40. let 19. století. Stavba byla zahájena roku 1834, kdy hrabě František Antonín Kolovrat povolal tachovského stavitele Anthona Thurnera ke stavbě kostela. Po válce byl používán jako stáj a skladiště a zdevastován. Vnitřní zařízení bylo zničeno úplně. V současnosti je v havarijním stavu.

Kostel Nejsvětější Trojice v Novém Sedlišti

Kostel Nejsvětější Trojice v Novém Sedlišti byl vybudován na místě staršího svatostánku v roce 1581 nákladem rytíře J. Tuchera ze Šoberova. Kostel byl zrekonstruován až na konci 18. století jako stavba bez věže. Interiér je zdevastovaný, zůstaly zde nicméně heraldické náhrobky rytířské rodiny Tucherů. Kolem roku 2010 dostal kostel novou střechu. Střecha a krovy totiž shořely 18. března 2003, když byly v jeho blízkosti páleny vyřezané náletové dřeviny.  

Kostel sv. Petra a Pavla v obci Víska u Manětína

Trosky kostela ve Vísce pocházejí nejméně ze 14. století, nelze vyloučit starší původ. Po roce 1945 byl kostel vyrabován, následně vyhořel po zásahu blesku. Dnes na místě stojí jen obvodové zdi.  

Kaple sv. Anny u Podbořan

Kaple postavená nedaleko Podbořan pod vrchem Rubín, významného místa pravěkého a raně středověkého osídlení. Kaple byla postavena koncem 20. století, postupně byla zdevastována. Opět obnovena v roce 2017.

Kostel sv. Havla v Brlohu u Loun

Původní kostel je zmiňovaný již roku 1355 po roce 1632 zpustl. Dochovaná pozdně barokní podoba pochází z roku 1763, kdy jej nechal postavit hrabě Karel Pachta. Převážná část zařízení je rokoková a pochází z druhé poloviny osmnáctého století. V současné době je mobiliář zdevastovaný.

Kostel Zvěstování Panny Marie v Bílině 

Kostel je pozdně gotická sakrální stavba založená roku 1420, přebudovaná na konci 16. století do jednotné renesanční podoby. V západním průčelí se nachází hlavní portál, v kartuši se zde pak nachází alianční znak Lobkoviců z období kolem roku 1600.

Kostel sv. Havla v Hrobčicích u Bíliny

Kostel svatého Havla v Hrobčicích je pozdně románská, původně opevněná sakrální stavba, Kostel pochází z 2. čtvrtiny 13. století. Roku 1726 byl barokně upraven, naposledy opraven koncem 19. století. Do roku 2017 byl trvale uzavřen zazděním vchodu.

Kostel sv. Kateřiny v Chouči u Bíliny

Kostel je gotická sakrální stavba stojící na východním okraji zástavby obce v Českém středohoří. Jedná se o jednolodní, obdélnou stavbu s polygonálním presbytářem, s opěráky a hrotitými okny. Dnes již kostel není využívaný a je ve velmi špatném stavu.

 

Den 3

Dittrichova hrobka v Krásné Lípě

Dittrichova hrobka je mauzoleum továrnické rodiny Dittrichových v Krásné Lípě. Jižně od jeho areálu dal v letech 1888–1889 postavit továrník Dittrich honosné mauzoleum. Zpracováním plánů pověřil německého architekta Julia Carla Raschdorffa (1823–1914), profesora berlínské technické vysoké školy. Výtvarné pojetí interiéru svěřil Carl Dittrich malíři Augustu Frindovi. Na jeho návrh zpracoval drážďanský ateliér Christiana Anemüllera (1844–1890). Rodinná hrobka nebyla určená jen k pohřbívání příslušníků rodiny Dittrichových. Sloužily se zde zádušní mše. Po odsunu německého obyvatelstva nebyla hrobka využívána, chátrala a byla zničena vandaly.

Kostel sv. Matouše v Dolanech u Jičína

Rokokový kostel pochází z roku 1763. Oltář a kazatelna jsou též rokokové z roku 1768. Kostel je ve špatném stavu a trvale uzavřen. Kostel sv. Martina v Javorníku v Krkonoších Areál vrcholně barokního vesnického kostela, vystavěného v l. 1707-1708 s jednolodním barokním kostelem byl vystavěn v letech 1707–1708, jeho stavitelem byl A. Parm z Hostinného. Kostel není v současnosti využíván k bohoslužbám a chátrá.

Kostel Všech svatých v Heřmánkovicích u Broumova

Kostel je dílem významného barokního architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera a patří mezi nejhodnotnější kostely v rámci tzv. broumovské skupiny kostelů. Jak architekturou, výzdobou, tak i řešením umístění celého farního areálu v krajině. Bohatou malířskou výzdobu provedl v roce 1736 dosud málo známý broumovský malíř Johann Hausdorf. 

Kaple Panny Marie Sedmibolestné v Broumově – Olivětíně

Zděnou kapli nechal v roce 1701 vystavět opat broumovského kláštera Otmar Daniel Zinke. Autorství kaple bývá někdy připisováno Kryštofu Dientzenhoferovi, ale je to nepravděpodobné Přestavba kaple proběhla v roce 1753. Dnes je kaple uzavřená.

Bývalá trafostanice v Broumově

Drobná technická stavba dnes již nefunkční trafostanice v Broumově z režného zdiva.   

 

Doprovodný program prohlídek

Kostel sv. Markéty v Šonově

Kostel sv. Markéty vznikl v letech 1727-30 podle plánů K. I. Dientzenhofera. Kostel je nejodlehlejším kostelem slavné broumovské skupiny kostelů. Stojí na návrší u Šonova a objevuje se i v dálkových pohledech z Broumovského kláštera.

Kostel sv. Barbory v Otovicích

Na místě kostela sv. Barbory stála původně dřevěná kaple. Z dochovaných stavebních účtů je zřejmé, že stavba nového kostela podle návrhu Kryštofa Dientzenhofera byla zahájena roku 1725 a k jejímu dokončení došlo o dva roky později. V letech 1748–50 se ještě pracovalo na vnitřním vybavení a úpravách interiéru.  

V případě nerealizace programu čtvrtého dne odjezd do Prahy

 

Den 4

Kaple sv. Anny v obci Pelhřimovy u Krnova

Dnes zaniklá obec Pelhřimovy se nachází na samém okraji osoblažského výběžku na hranici s Polskem. Kaple je původně zámeckou kaplí patřící k zámku dnes stojícím v polské části obce. Kaple do roku 2015 patřila Státnímu statku Razová v likvidaci, poté byla odkoupena a opravena.

Zámecká sýpka v areálu zámku ve Slezských Rudolticích

Barokní zámecká sýpka byla součástí hospodářského areálu při zámku ve Slezských Rudolticích, původně sídla rodu Hodiců. Zámecká sýpka se v minulých letech téměř rozpadla. Hřbitov v Krásných loučkách u Krnova Malý zanedbaný a neudržovaný hřbitov nedaleko Krnova.  

Fakultativní program prohlídek

Zámek Hošťálkovy

Zámek byl postavený na místě bývalé tvrze a písemně doložený v roce 1582. Je nejvýznamnější památkou obce, ale i celého regionu, jeho historie je svázána s významnými rody Skrbenských a Arco. Svou současnou podobu získal zámek v 18. století a při opravách skončených v roce 1831. 

Zámek Slezské Rudoltice

Zámek Slezské Rudoltice leží oblasti Jeseníků v tzv. Osoblažském výběžku. Čtyřkřídlý, jednopatrový, barokní zámek se vstupní věží býval jedním z významných kulturních center Slezska, kterému se přezdívalo Slezské Versailles. Budovu obklopuje nevelký zámecký park s rybníkem.